Nedávno probíhající diskuze u vítězného díla prvního kola soutěže mne inspirovala k napsání dalšího dílu ze seriálu “O psaní”. Autoři se zde mohou zamyslet nad tím, zda a proč je kritika přínosná a jak k ní přistupovat.

Začínající autoři mnohdy cítí potřebu být chváleni, aby měli pocit podpory a udrželi si nadšení i do další tvorby. I když (nebo možná právě protože) je psaní poměrně „pracná práce“, vytvoří si autor ke svému dílu určitý vztah – podobně jako rodič k dítěti. Je pak celkem pochopitelné, že chválu přijímá s nadšením a kritiku slyší velmi nerad. Problém je v tom, že právě ta kritika by měla být pro autora důležitější a měl by se jí více věnovat než egu lahodícím chvalozpěvům. Kritika by pro autora měla být neocenitelným zdrojem podnětů pro zlepšení. A přesně tak by k ní měl přistupovat.

Vždy když se u vašeho díla objeví kritický komentář, potlačte na okamžik pocit nevole a pokuste se nad ním nestranně zamyslet. Je kritika opodstatněná? Je na ní něco pravdy? Dalo by se jí předejít a zcela se jí vyvarovat?

Jak vypadá dobrá kritika?

Sice asi není nikde uveden žádný obecně přijímaný předpis na to jak má správná kritika vypadat, ale pojďme se nad touto otázkou zamyslet z pohledu kritizovaného autora  Po předchozím oddíle je pro vás jistě snadné na otázku v nadpise odpovědět. Dobrá kritika, by měla být objektivní a věcná. Měla by obsahovat nejen výčet chyb, ale také tipy a návrhy na jejich zlepšení a srovnání silných a slabých stránek textu. Rozhodně by neměla obsahovat urážky nebo se pokoušet dílo zesměšnit.

Jako autora vás obvykle zajímá hlavně co se čtenářovi líbilo, nelíbilo, co mu není jasné, jak je či není dílo čtivé, zábavné, originální, nápadité a podobně. Pokud se vám takovéto kritiky dostane, važte si jí a snažte z ní pro sebe vytěžit maximum.

Proč psát kritiky ?

Důvodem, proč bych (nejen) začínajícím autorům doporučil aby občas nějakou tu kritiku či recenzi napsali je, že tak získají cenné zkušenosti s pohledem „z druhé strany“. Donutí je to nad textem přemýšlet z trochu jiného úhlu. Nutí je to udělat si vlastní názor. Rozjímání nad cizí prací vám dodá nejen inspiraci, ale hlavně si ujasníte spoustu věcí, o kterých jste předtím moc nepřemýšleli.

Stejně tak neuškodí, když se pokusíte nezaujatě zkritizovat vlastní práci. Můžete si být jisti, že to rozhodně nebude promarněný čas.

A abych nezapomněl, psaním kritik pomůžete i ostatním autorům… :)

Jak přijímat kritiku

Ať už jsou kritické poznámky z vašeho pohledu oprávněné nebo ne, nemá moc velký smysl se k nim jakkoliv vyjadřovat. V některých případech se můžete pokusit čtenářům dodatečně vysvětlit vaši myšlenku, nápad či pointu, která jim unikla, ale rozhodně by nemělo jít o obhajobu nebo vyvracení čtenářova názoru. Text je takový jaký je a pokud k němu máte dodatečné výhrady, tak ho můžete přepracovat nebo napsat znovu.

Kritiky a komentáře by skutečně měly sloužit hlavně k zamyšlení. Na druhou stranu, je třeba rozlišit onu zmíněnou oprávněnost či neoprávněnost. Pokud má někdo námitky proti vašemu stylu psaní, vyjadřování, námětu nebo věcí týkající se přímo vašeho přístupu k psaní, nemusí vás to trápit tolik jako výtky ohledně chyb ve slohu a  pravopisu, nesrovnalosti v příběhu, ději, reáliích, chování postav a podobně. Styl psaní a vyjadřování je každého věc, ale chyby a nesmysly jsou jednoznačně nežádoucí.

Shrnutí

Kritika vašich děl by vás neměla rozčilovat, děsit nebo deprimovat, ale sloužit jako zdroj inspirace a námětů na zlepšení. Kvalitním a podrobným kritikám věnujte zvýšenou pozornost a buďte za ně vděční. Žádný text není perfektní a vždy je co zlepšovat. Pokuste se občas také nějakou kritiku napsat, pomůže vám to utřídit si vlastní myšlenky a názory.

A co si o tom myslíte vy?